Co je pH a proč je při pěstování důležité?
Stupnici pH vytvořili vědci před více než sto lety za účelem měření kyselosti. Při pěstování rostlin ovlivňuje pH prostředí vstřebávání živin a další procesy nezbytné pro jejich výživu. Úpravou pH půdy či živného roztoku předejdete potížím způsobeným nesprávným hnojením či zaléváním.
Stupnice pH vyjadřuje kyselost nebo zásaditost roztoků a pohybuje se od 0 (kyselé prostředí) po 14 (zásadité prostředí). Hodnota pH ovlivňuje chemické reakce v půdě, včetně vstřebání živin kořeny rostlin, a tak je pH pro pěstitele důležitou veličinou.
pH čisté vody je blízké neutrálnímu, tedy hodnotě 7. Hodnoty nad 7 znamenají, že koncentrace iontů H+ je nižší než při neutrálním pH a roztok je zásaditý (je v něm přítomno více záporně nabitých hydroxylových iontů OH- než iontů H+). Hodnoty pod 7 znamenají, že koncentrace iontů H+ je vyšší než při neutrálním pH a roztok je kyselý.
Vliv pH na vstřebávání živin
Hodnota pH prostředí v okolí kořenů má zásadní vliv na výživu rostlin. Ovlivňuje dostupnost živinových prvků. Pokud jsou půda, pěstební substrát či živný roztok příliš kyselé či naopak zásadité, dojde k uzamčení některých živin, což se výrazně podepíše na zdraví rostlin.
Obecně se půda považuje za příliš kyselou, pokud má pH nižší než 5, a za výrazně zásaditou považujeme půdu s pH nad 7,5. Ideální pH půdy se blíží neutrálnímu, v praxi se za optimální považuje rozpětí od mírně kyselého pH 6,5 až po mírně zásadité pH 7,5.
Hodnota pH ovlivňuje vstřebávání živinových prvků v různé míře. Nejmenší dopad má pH prostředí na příjem dusíku (N), draslíku (K) a síry (S). Zásadně pH ovlivňuje vstřebávání fosforu (P), jehož ionty reagují při hodnotách pH nad 7,5 s vápníkem (Ca) a hořčíkem (Mg) za vzniku méně rozpustných sloučenin. Při nízkém pH reagují ionty fosforu s hliníkem (Al) a železem (Fe). Především při hydroponickém pěstování je proto důležité pravidelně kontrolovat hodnotu pH živného roztoku i pěstebního média. Spolehlivě s tím pomohou digitální pH metry.
Většina ostatních živin (především mikroprvků) je hůře dostupná při vyšším pH nad 7,5 a nejlépe dostupná v mírně kyselém prostředí 6,5–6,8 pH. Výjimkou je molybden (Mo), který je méně dostupný v kyselém prostředí a více při zásaditých hodnotách.
Jak rostliny ovlivňují pH půdy?
Rostliny se aktivně se podílejí na chemických a biologických procesech v okolí svých kořenů v takzvané rhizosféře. Rhizosféra je tenká vrstva půdy (1 mm) obklopující kořen rostliny. Do této zóny rostliny vypouštějí látky zvané exudáty (cukry a organické kyseliny), kterými ovlivňují chemické i biologické složení půdy, včetně jejího pH.
Živinové prvky, které rostliny vstřebávají kořeny, se v půdě jen tak volně nepovalují. Vyskytují se ve formě kladně nabitých kationtů nebo záporně nabitých aniontů. Za každý aniont, který rostlina vstřebá vyloučí také záporně nabitý hydroxidový iont OH- případně hydrogenuhličitanový aniont HCO3-. Podobně za každý kation vrátí rostlina do půdy kladně nabitý kationt (např. H+). Náboj rostliny zůstává vyvážený, avšak dochází ke změnám pH v okolí kořenů rostlin.
Při výživě rostlin vždy přirozeně dochází ke změnám pH. Rostliny mají do jisté míry schopnost udržovat odpovídající pH půdy v okolí svých kořenů. Tyto samoregulační procesy však mohou narušit nevhodné pěstební postupy, jako jsou nesprávné hnojení nebo zalévání.
Jak pH půdy ovlivňuje hnojení?
Potíže s vysokým či nízkým pH nejčastěji trápí zahradníky, kteří používají vysoce účinná hnojiva s obsahem minerálních solí. Někdy ale mohou potkat i organické pěstitele, kteří používají kompost a další přírodní zdroje živin. Kupříkladu kdykoliv zahradník přidá do půdy hnojivo s amonným dusíkem NH4+, přemění se působením půdních bakterií v dusičnany NO3-. Ve výsledku půdě „zůstanou“ tři kladně nabité ionty vodíku H+ a dojde ke snížení pH. Nezáleží na tom, zda původní dusík pocházel z přírodního či umělého zdroje.
Některá hnojiva mění pH půdy více než jiná. Všechny druhy dusíkatých hnojiv okyselují půdu, nejvíce pak hnojiva s amonným dusíkem NH4+ a nejméně hnojiva s obsahem nitrátu NO3-. O něco menší dopad na pH půdy mají fosforečná hnojiva, ze kterých je nejvíce okyselující kyselina fosforečná. Draselná hnojiva mají na pH půdy minimální dopad. Kompost pH půdy nemění, a tak je skvělým univerzálním hnojivem. Mrva zvířat může pH půdy zvyšovat, protože obsahuje vápník a hořčík.
Čtěte také: Pěstujeme bio s organickými hnojivy a substráty
Hydroponie a pH
Hydroponicky pěstované rostliny vyžadují odlišné hodnoty pH než ty v půdních substrátech. Bez půdy totiž nemohou rostliny využívat interakcí mezi mikroorganismy, organickými látkami, vodou a minerály, které přirozeně regulují úroveň pH. Proto je na zahradníkovi, aby neustále monitoroval a upravoval pH živného roztoku. Optimální rozpětí pH pro hydroponicky pěstované rostliny se až na výjimky pohybuje mezi pH 5,5 a 6.
Hodnota pH živného roztoku může kolísat z několika důvodů. Častým důvodem je malé množství vody v rezervoáru, proto udržujte nádrž neustále plnou. Na pH mají vliv také některá anorganická pěstební média, jako je keramzit, která mají vysokou pufrační kapacitu a způsobují zvyšování pH. pH v hydroponických systémech mohou ovlivňovat také nánosy řas a bakterií v rezervoáru nebo rozvodech živného roztoku. Řasy způsobují kolísání pH a bakterie napadají kořeny, které při rozkladu uvolňují do okolí kyseliny a snižují pH živného roztoku.
Jak poznat potíže s pH?
Ať už pěstujete v půdě, nebo hydroponicky, nevhodné pH půdy či živného roztoku poznáte podle potíží s výživou rostlin. Podle závažnosti a povahy problému přestanou vaše rostliny přijímat některé živiny, což se projeví na jejich zdraví. První příznaky se začnou projevovat na listech. Listy mohou být postiženy chlorózou (žloutnutí nebo bělení v důsledku ztráty chlorofylu) nebo nekrózou (odumíráním tkání, které se projevuje černáním a usycháním listů).
Užitečnou nápovědou, které živinové prvky rostlinám scházejí, je místo výskytu prvních příznaků. Podle mobility (pohyblivosti) prvků, se nedostatek projeví nejprve na mladých nebo naopak na starých listech rostliny. Velmi nízkou mobilitu mají bór (B), vápník (Ca), měď (Cu), železo (Fe), mangan (Mn), molybden (Mo) a zinek (Zn) a nedostatky těchto prvků se projeví nejprve na mladých listech. Na starých listech se nejprve projevují příznaky nedostatku dusíku (N), draslíku (K) a hořčíku (Mg).
Čtěte také: Živinové nedostatky u rostlin: Makroživiny
Foto rostlin: Bluelab.com
