Ekologické pěstování: Odhalte krásu permakulturních zahrad
Všimli jste si někdy, jak se naše zahrady liší od přirozené krajiny? Příroda miluje rozmanitost a každý živočišný i rostlinný druh zastává důležitou roli v nekonečném koloběhu života. Kořeny vyvráceného stromu zkypří půdu pro další generaci a listy a dřevo se stávají potravou pro mikroorganismy, které je přetvoří opět na živiny pro rostliny. Oproti tomu naše zahrady jsou často výkladními skříněmi pesticidů, průmyslových hnojiv a metod, které přírodní procesy narušují.
Moderní zemědělství přineslo lidem bezesporu prosperitu a díky moderním hnojivům, pesticidům a šlechtění jsou dnešní zemědělci schopni dosáhnout větších výnosů než kdykoliv předtím. Pravdou však je, že mnoho z těchto postupů má prokazatelně negativní dopady na životní prostředí. Intenzivní obdělávání vyčerpává půdu a velká pole osázená jedním druhem jsou ideálním prostředím pro plevel a škůdce, proti kterým bojujeme často nebezpečnými pesticidy a herbicidy.
Výsledkem pak je, že úrodná pole, odkud pochází jídlo na náš stůl, mnohdy připomínají vyprahlou poušť. Pusté bývají i zahrady, jejichž majitelé se řídí stejnými postupy jako průmysloví zemědělci.
Zahrada inspirovaná přírodou
Když australský přírodovědec Bill Mollison pozoroval život zvířat v lesech divoké Tasmánie, poznamenal si do svého deníku: „Věřím, že i my dokážeme vybudovat systémy, které by fungovaly tak dobře, jako tento.“ Stalo se tak na počátku šedesátých let minulého století, tedy v době, kdy průmyslově vyráběná hnojiva a nebezpečné pesticidy patřily do arsenálu každého domácího zahradníka. Mollison si všiml, že zatímco nikým neobdělávaná krajina bují a překypuje přírodním bohatstvím, městské zahrady, bedlivě opečovávané chemikáliemi, často trpí pod nájezdy škůdců a invazivního plevele.
Mollison začal vyvíjet souboru technik a principů pro modelování krajiny, které jsou inspirovány přírodou, ale počítají s lidmi a pojmenoval je termínem „permakultura“. Sousloví vzniklo spojením slov „permanentní kultura“ a „permanentní zemědělství“ a vizí permakultury je, aby se lidé podíleli na životě a měli prospěch z bohatého světa přírody.
Zahradníci postupující podle zásad permakultury nepracují jen s jednotlivými rostlinami zvířaty a přírodními prvky, ale soustředí se na vztahy mezi nimi. Cílem permakulturního designu je vytvořit v zahradě zdravý, udržitelný a prospěšný ekosystém. Základní pravidla pro permakulturu vycházejí z pozorování přírodních procesů a dlouhodobě fungujících lidských společenství.
- Ujistěte se, že každý prvek v zahradě vykonává několik funkcí.
- Vysazujte rostliny v zahradě přirozeným způsobem tak, abyste podpořili vznik zdravé půdy.
- Využívejte obnovitelné přírodní zdroje.
- Vyhněte se metodám a postupům s dlouhodobým negativním dopadem na životní prostředí.
- Dbejte na rozmanitost pěstovaných druhů, jen tak budete sklízet celý rok.
Jak je patrné, permakultura je mnohem více než jen zahradničení. V tomto systému je zahradník prodlouženou rukou matky přírody a tvoří lepší svět pro sebe i své okolí tak, že snižuje svůj dopad na životní prostředí a zároveň podporuje rozvoj bohaté krajiny.
Jak vypadá permakulturní zahradničení v praxi?
Řada zahradníků a pěstitelů si dnes začíná uvědomovat důležitost ochrany životního prostředí a přiklánějí se k přirozenějším způsobům obdělávání půdy. Někteří upouštějí od udržování bezchybných trávníků a plochy nechávají zarůst druhy, které jsou útočištěm a potravou pro hmyz i zvířata. Zachování divoké přírody je jistě chvályhodné, ale nikdo z nás nechce být ve své zahradě cizincem. Pojďme se ukázat jednoduchý příklad, jak by mohla vypadat malá permakulturní zahrádky u vašeho domu nebo chaty.
Celý roční cyklus začíná zhruba měsíc před posledními zimními mrazy, kdy je potřeba záhony pokrýt vrstvou kompostu nebo mulče. Po posledních mrazech začínáme se setím ředkviček, kopru, pastináku, měsíčku a mnoha druhu salátu, které přikryjeme vrstvou kompostu. A je hotovo! Krásou regenerativního přístupu k zahradničení je jednoduchost. Nechte pracovat přírodu.
Za několik týdnů sklízíme první ředkvičky a na jejich místo vysazujeme předpěstované sazenice salátů. Salát sklidíme zhruba za šest týdnů a později na jaře a začátkem léta jejich místo zaujmou fazole nebo pohanka. Koncem léta sklidíme jedlé květy kopru a měsíčku. Během podzimu pak dozrávají různé druhy zelí, pastinák a vysazujeme česnek, který budeme sklízet napřesrok.
Chcete se o permakulturním zahradničení dozvědět více? Sledujte náš seriál o ekologických zahradách a naučte se, jak pěstovat bez průmyslových hnojiv, pesticidů a zbytečné práce.
