Ekologické pěstování: Půdní život
V prvním díle našeho seriálu o permakulturním zahradničení jsme si nastínili, že podstata ekologického pěstování spočívá v pochopení fungování přirozených ekosystémů. Naše zahrada by měla být řízena přírodními procesy, a abychom toho docílili, je důležité seznámit se se všemi aktéry, kteří se na nich podílí. Úrodná půda je domov mnoha organismů, které zajišťují koloběh živin, a v následujících řádcích vám představíme nejdůležitější z nich.
Ať už hovoříme o malé městské zahradě nebo o deštném pralese, každý ekosystém je poháněn dvěma základními prvky, dusíkem a uhlíkem, které jsou stavebními kameny všeho živého. Každý organismus na Zemi dusík a uhlík nějakým způsobem využívá a potřebuje je získávat. Platí to i pro veškerý půdní život, tedy bakterie, houby, řasy, prvoky, hlístice, členovce, žížaly, plže i větší živočichy, kteří se tak podílejí na neustálém koloběhu dusíku a uhlíku v přírodě.
Čtěte také: Ekologické pěstování: Odhalte krásu permakulturních zahrad
Hlavním zdrojem dusíku a uhlíku v půdě je organická hmota, která vzniká z odumřelých těl rostlin a živočichů. Aby se tyto živiny dostaly k rostlinám, organický materiál musí být nejprve rozložen půdními organismy.
Bakterie
Bakterie jsou nejmenšími obyvateli půdy a hned po houbách jsou bakterie nejagilnějšími zpracovateli organické hmoty. Při procesu zvaném imobilizace živin rozkládají bakterie organickou hmotu v půdě a získávají z ní dusík, uhlík i další živiny. To je velmi důležité, protože další členové potravního řetězce mohou získat energii a živiny právě pojídáním bakterií.
Dalším způsobem, jak se bakterie podílejí na koloběhu živin v přírodě, je fixace vzdušného dusíku. Většina živých organismů na Zemi nedokáže vstřebávat vzdušný dusík. Některé druhy bakterií se adaptovaly a získaly schopnost zachytávat molekuly vzdušného dusíku a tím jej opět dostat do půdy.
Houby
Houby jsou pravděpodobně nejméně doceněnou a prozkoumanou částí přírodní říše. Nejenže navazují unikátní symbiotické vztahy s rostlinami (mykorhiza), ale také jsou nepostradatelné při rozkladu obtížně rozložitelných částí organické hmoty v půdě. Zatímco bakterie jsou rychlými jedlíky a živí se jednoduše stravitelnými cukry, houby dokážou zpracovat složité molekuly jako jsou lignin nebo celulóza, které jsou součástí dřevnatých částí rostlin.
Prvoci
Prvoci jsou jednobuněčné mikroorganismy, jejichž hlavní potravou jsou bakterie. Každý z prvoků zkonzumuje denně tisíce bakterií. Tím do svých těl dostanou živiny „uzamknuté“ v tělech bakterií a část z nich uvolní zpět do půdy ve formě stravitelné pro rostliny. Největší množství prvoků najdeme v okolí kořenů rostlin, kde mají nejvíce potravy ve formě bakterií.
Žížaly
Žížaly jsou zásadní pro zdravý půdní ekosystém, v němž plní hned několik funkcí, zpracovávají organickou hmotu na úrodný humus, který je složen z organických látek s minerálním podílem půdy a tvoří nejúrodnější část půdy. Svým pohybem žížaly provzdušňují půdu a jsou potravou pro mnoho jiných půdních organismů.
Hlístice
Hlístice jsou miniaturní žížalám podobní živočichové dorůstající velikosti jen asi dvou milimetrů. Hlístice se mohou živit bakteriemi, jinými hlísticemi, kořeny rostlin nebo také zárodky hmyzích škůdců. Jsou proto skvělým pomocníkem proti smutnicím či housenkám. V neposlední řadě hrají hlístice důležitou úlohu při přesunu bakterií na větší vzdálenosti.
Členovci
Mezi členovce řadíme většinu půdních obyvatel, které můžeme spatřit bez pomoci mikroskopu. K tomuto početnému kmeni živočichů řadíme téměř milion druhů a každý z nich má svoji roli v půdním ekosystému. Především se starají o rozmělnění organické hmoty na drobnější části, které bakterie a ostatní mikroorganismy snáze rozloží.
Řasy
Řasy jsou prastarými organismy, jejichž rodokmen sahá do počátků vývoje života na Zemi. Právě řasy byly mezi prvními organismy, které po opuštění vody pomáhaly při formování půdy. Řasy jsou velmi odolné a dokážou žít téměř kdekoliv, kde je dostatečně vlhko. Přestože jsou řasy příbuzné bakteriím, stejně jako rostliny mají schopnost fotosyntézy a jde tak o autotrofní organismy. Řasy nezřídka navazují symbiotické vztahy jak s rostlinami, tak s houbami.
