Ptáte se, kdy zasít papriky, rajčata a další druhy zeleniny? Nezáleží, jestli pěstujete několik rostlinek na balkóně, nebo máte velkou zahradu plnou dobrot, u zeleniny je správná doba výsevu nesmírně důležitá. Včasný start do sezóny zaručí, že vám vše dozraje ve správný čas. Přinášíme vám přehled nejoblíbenějších druhů zeleniny a kdy a jak je správně zasít.

Kdy zasít luštěniny (fazole, hrášek)

Pro pěstování fazole a hrachu je nejvhodnější venkovní stanoviště. Semena vyséváme bez předpěstování přímo do půdy do řádků, které jsou od sebe vzdáleny 40–⁠60 cm s přibližně 10cm odstupy mezi rostlinami. 

Hrách sejeme od března do června. Fazole pak o něco později, rané druhy můžeme zasít už v květnu a pokračujeme až do července. Pozdní druhy fazole vyséváme během června a července. Fazole i hrách potřebují dostatek tepla a světla, a proto je pěstujeme na slunečném stanovišti nebo v polostínu.

Kdy zasít plodovou zeleninu (lilek, okurky, dýně, meloun, paprika, rajče, cuketa, kukuřice)

Většině oblíbených druhů plodové zeleniny se skvěle daří jak ve skleníku, tak na venkovním stanovišti. To ovšem neplatí pro kukuřici, která je na pěstování ve skleníku vyloženě nevhodná, a pro lilek, který je v našich podmínkách naopak vhodný pouze do skleníku.

Z plodové zeleniny nejdříve začínáme s výsevem rajčat a paprik, s jejichž předpěstováním ze semínek začínáme doma nebo v zatepleném skleníku už v lednu a pokračujeme až do dubna. Přímo na venkovní stanoviště jsou výsev a sázení rajčat a paprik možné teprve v květnu.  Rajčata i papriky lze vypěstovat přímo na záhonu, kde udržujeme rozestupy mezi rostlinami 40–⁠60 cm, nebo je sázíme samostatně do květináčů.

S pěstováním okurek začínáme v dubnu, kdy semena vyséváme do skleníku. Polní druhy okurek lze zasít na venkovní stanoviště až během května a června. Okurky sejeme do řádků s rozestupy alespoň 90–⁠110 cm vždy po dvou až třech semenech do důlků vzdálených od sebe 20–⁠25 cm.

Lilky a melouny vyséváme do skleníku v březnu a dubnu s tím, že melouny můžeme pěstovat také na záhonu, kam je zasejeme od dubna do června. Dýně a cukety do skleníku vyséváme v dubnu a na záhony během května a června. Dýně, melouny a cukety potřebují dostatek místa, a proto udržujeme mezi rostlinami alespoň 80cm rozestupy. V případě lilku stačí vzdálenost 50 cm.

S výsadbou kukuřice počkáme na teplé počasí v květnu a červnu. Kukuřici pěstujeme v řádcích vzdálených od sebe alespoň 40 cm s 25cm rozestupy mezi jednotlivými rostlinami. Semena vyséváme po dvou a po vyklíčení jednu sazeničku podle potřeby přepíchneme.

Kdy zasít košťálovou zeleninu (zelí, květák, brokolice, čínské zelí, kedlubna, kapusta)

Po bohatou úrodu je lepší košťáloviny nejprve předpěstovat v teplém skleníku, fóliovníku nebo doma za oknem. S pěstováním zelí (bílého i modrého), květáku, kedlubny (rané odrůdy) a kapusty začínáme v únoru až březnu. U brokolice počkáme s výsevem na březen. Pozdní odrůdy kedlubny vyséváme teprve v dubnu.

Pokud chceme vysévat košťáloviny rovnou na záhon, je potřeba počkat na teplé dubnové počasí. Čínské zelí a listová kapusta mají rády teplo a s jejich výsevem začínáme v květnu a červnu. Růžičkovou kapustu sejeme během dubna a května. Při pěstování košťálovin udržujeme mezi rostlinami alespoň 40cm rozestupy.

Kdy zasít listovou zeleninu (saláty, rukola, polníček, čekanka, mangold, špenát, řapíkatý celer)

Saláty a další druhy listové zeleniny můžeme pěstovat téměř celou jarní a letní sezónu. V únoru začínáme se setím batávie, rukoly, ledového salátu, a raných druhů endivie do skleníku. Od března do dubna vyséváme ve sklenících hlávkový salát, různé druhy listového salátu a salátové čekanky. S venkovním sázením salátů čekáme na teplejší počasí v květnu a s výsadbou pokračujeme až do července.

Špenát a řapíkatý celer pěstujeme na záhonech, kam je sejeme od března do července. Stejně tak je na venkovní pěstování vhodný mangold, který vyséváme od května do srpna. Většina druhů listové zeleniny má poměrně krátkou dobu růstu (sklízejí se pouze listy a není třeba čekat na vývoj plodů), a proto je není potřeba předpěstovávat. Některé druhy (např. hlávkový salát) předpěstovat můžeme a se setím pak začínáme přibližně 8 až 12 týdnů před předpokládaným termínem výsadby.

Saláty baby, polníček a špenát můžeme zasít velmi blízko sebe, mezi jednotlivými rostlinami stačí ponechat jen několik málo centimetrů. Ostatní druhy listové zeleniny potřebují alespoň 30cm odstupy mezi rostlinami.

Kdy zasít kořenovou zeleninu (fenykl, celer, mrkev, petržel, ředkvičky, ředkev, červená řepa, černý kořen)

S výjimkou celeru se veškerá kořenová zelenina vysévá přímo na záhon bez předpěstování. Celer předpěstujeme během února a března doma za oknem nebo v zatepleném skleníku. Je to z toho důvodu, že tento druh má poměrně dlouhé vegetační období. Ven sazenice celeru vysazujeme až během května „po zmrzlých“.

Ostatní druhy kořenové zeleniny vyséváme přímo na záhon, a to nejlépe do kypré půdy, která nebrání růstu kořenů. Pokud chceme, můžeme zasít kořenovou zeleninu do „hrůbků“, tedy hrbolků zkypřené zeminy alespoň 15–⁠30 cm vysokých. Rané druhy mrkve pěstujeme od února do dubna, pozdní druhy pak od dubna do června. S výsevem petržele začínáme v březnu a pokračovat můžeme do června. Ředkev sejeme od dubna do června. Od března do května je čas sít červenou řepu.

Kořenová zelenina může být pro začínající pěstitele o něco náročnější než jiné druhy zeleniny, skvělým a jednoduchým startem jsou ale ředkvičky. Rostou nesmírně rychle a s jejich pěstováním můžeme začít ve skleníku už v lednu a únoru a s venkovním výsevem pak můžeme pokračovat od března až do srpna.

Několik rad na závěr

Vyberte kvalitní a čerstvé osivo. Dlouhodobé nebo nevhodné skladování (kolísající teplota, přímé sluneční světlo, vysoká vlhkost) významně snižuje klíčivost semen. Kromě kvalitních semínek neváhejte použít ani pomůcky a vybavení pro jarní výsadbu.

Před samotným klíčením můžete semínka namočit na 24 hodin do vody, což u některých druhů urychlí klíčení. Vyhněte se klíčení semínek ve vatě nebo na papírovém ubrousku, při přesazování právě naklíčených semen se snadno poškodí první jemné kořínky. U semen určených pro předpěstování sazenic je nejlepší volbou použít speciální tablety pro klíčení. Ty mohou být z kokosového substrátu (takzvané jiffy), rašeliny nebo jiného organického materiálu.

Při klíčení potřebují semena především dostatek vlhkosti. Pořiďte si malý pařník z tvrdého plastu, do kterého vyskládejte jiffy, rašelinové válečky nebo malé květináče naplněné substrátem. Pokud chcete klíčit semena přímo v substrátu, vždy používejte speciální substrát pro výsev a množení. Poskytne semínkům skvělé podmínky a je ošetřený proti patogenům, které způsobují například obávané padání klíčků.

Klíčení některých druhů trvá jen několik dnů, jiné mohou klíčit i týdny. Pečlivě si prostudujte návod přiložený výrobcem a po celou dobu klíčení dbejte na to, aby semena nevyschla. Pokud je potřeba, zvlhčete substrát rozprašovačem. Pozor, nikdy klíčící semínka nezalévejte přímo, aby nedošlo k jejich vyplavení.

Pařníky pro klíčení jsou vybaveny klapkami, které nechte mírně pootevřené, aby se k semínkům dostalo dostatek vzduchu. Předejdete tak vzniku plísní. Jakmile se objeví první lístky, je čas sazeničky vysadit do malého květináče, kde mohou zesílit před vysazením na finální stanoviště.

Teploty nad 20 °C urychlují klíčení, není ale vhodné semínka klíčit na přímém slunečním světle nebo dokonce nad topením. Pokud chcete vašim rostlinám dát do života co nejlepší start, pořiďte jim ohřívací podložku, která je udrží krásně v teple.

V galerii si můžete prohlédnout seznam plodin a doporučené měsíce jejich vysetí a výsadby.

Tyto stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto stránek s tím souhlasíte. Další informaceSouhlasímNastavení