Prvky v rostlinách: Hořčík (Mg)
Správná výživa rostlin je důležitá, ať už pěstujete hydroponicky, v půdě, indoor či outdoor. Hořčík rostliny potřebují při produkci nových listů, rozkládání enzymů a je nezbytnou součástí chlorofylu.
Poradíme vám, jak dodat rostlinám hořčík a vysvětlíme, jak deficit tohoto prvku ovlivňuje jejich růst a vývoj. Nakonec vás seznámíme s několika užitečnými hnojivy.
Význam hořčíku pro rostliny
Hořčík (Mg) řadíme mezi sekundární živiny a s jeho nedostatkem se setkáváme především u rostlin pěstovaných indoor hydroponicky, ve sterilních substrátech či v kokosu, případně v jílovitých půdách. Hořčík je pro rostliny nezbytný při tvorbě chlorofylu, rozkládání enzymů a je zásadním živinovým prvkem pro zdraví listů a cévních svazků.
Čtěte také: Které živiny rostliny nejčastěji postrádají a jak tomu předcházet?
Nedostatek hořčíku u rostlin
Hořčík je v rostlinách mobilním prvkem, a proto se příznaky deficitu projevují nejprve na spodních listech, které zežloutnou, zatímco žilky zůstanou zelené. Poškození se projevuje od krajů listů ke středu a po nějakém čase se listy zkroutí, zcela uschnou a opadají. Pokud rostlinám nedodáme hořčík, příznaky nedostatku se projeví i ve vyšších patrech a také nových výhoncích, které začnou blednout.
Hlavní příznaky
- žloutnutí listů ve spodní a střední části rostliny (žilky zůstávají zelené)
- nekrotické skvrny na listech
- mladé listy zůstávají zelené
- oschlé okraje listů
- fialovění stonků a řapíků (není-li podmíněno geneticky)
Nedostatek hořčíku ve výživě se u rostlin nemusí projevit okamžitě, patrný bývá především ve fázi kvetení, kdy se chloróza objeví na listech těsně pod rašícími květy. Deficit hořčíku u rostlin způsobuje fialovění stonků a řapíků listů, nicméně pamatujte, že některé druhy nebo odrůdy rostlin mohou mít fialové zbarvení v genetické výbavě.
Příčiny nedostatku hořčíku u rostlin
Při pěstování v půdních směsích se s nedostatkem hořčíku setkáváme jen zřídka, častější je to u hydroponie. K potížím s hořčíkem může docházet u jílovitých půd nebo půdích směsí s vysokým obsahem draslíku, amonia či vápníku. Při pěstování v zeminových substrátech může k deficitu hořčíku docházet při zalévání vodou destilovanou, dešťovou nebo z reverzní osmózy.
Na rozdíl od půdních směsí, bezpůdní substráty (rockwool, kokos, perlit, kermazit) neobsahují hořčík ani jiné živiny a ty je rostlinám nutné dodávat ve formě hydroponického živného roztoku. Hnojivové směsi pro jeho přípravu mohou (ale nemusí) obsahovat dostatek hořčíku. Při používání vody měkké, destilované nebo filtrované reverzní osmózou, je zpravidla nutné přidat do živného roztoku hořčík a vápník ve formě hnojivové směsi CalMag.
Velký vliv na příjem hořčíku rostlinami má okolní prostředí a jeho nedostatek může být způsoben například příliš nízkou teplotou kořenové zóny, problémy s transpirací nebo vysokým EC substrátu (přesolení).
Hlavní příčiny nedostatku hořčíku u rostlin
- půda s vysokým obsahem draslíku, amonia či vápníku
- zavlažování vodou bez přidání CalMag
- nízká teplota kořenové zóny
- přelitý substrát
- potíže s transpirací (nízká nebo vysoká relativní vlhkost vzduchu)
- příliš vysoké EC substrátu
Čtěte také: Vliv vlhkosti, teploty, a VPD na pěstování rostlin
Jak dodat rostlinám hořčík
Při pěstování rostlin venku ve volné půdě je nejjednodušším způsobem, jak předcházet nedostatku hořčíku, pravidelné zavápnění půdy například dolomitickým vápencem, který obsahuje velké množství tohoto prvku.
U rostlin pěstovaných v půdních směsích v květináčích, hydroponicky, ve sterilních médiích (rockwool, perlit, keramzit, vermikulit) nebo v kokosovém substrátu je nejrychlejším řešením deficitu hořčíku aplikace ve vodě rozpustných hnojiv s obsahem hořčíku, jako je CalMag, síran hořečnatý (MgSO₄) nebo epsomská sůl. Síran hořečnatý je možné aplikovat také jako postřik na listy (2% roztok MgSO₄).
